|
|
Aristoxenos z Tarentu - Studie k dílu Elementa Harmonica
Langhammerová, Gabriela ; Hladký, Vojtěch (vedoucí práce) ; Šíma, Antonín (oponent) ; Švantner, Martin (oponent)
Výše zmíněná práce se zabývá dílem Elementa Harmonica (Harmonika stoicheia/Harmonické prvky), jehož autorem je Aristoxenos z Tarentu a ve stejné míře kontexty vzniku tohoto díla. Elementa jsou hudebně-teoretickým dílem, zaměřeným na konkrétní části, z nichž se skládá hudba, konkrétně melodie. Obsahují rozsáhlý a důkladný popis jednotlivých prvků včetně osob, které se stejnou problematikou zabývaly již před Aristoxenem. Elementa jsou tedy mimo jiné velmi cenným zdrojem poznatků týkajících se jak hudební teorie, tak metodologie a hudební praxe, které poskytli Aristoxenovi předchůdci. Elementa však představují také zajímavý metodologický přístup, který kombinuje matematické (tedy v podstatě pýthagorejské) a peripatetické (převážně aristotelské) postoje v jedinečné syntéze vedoucí k ustavení zcela nové pozice hudebně-teoretického bádání. Tato práce poskytne analýzu hlavních konstitutivních větví, a také důsledků, které z ní plynou. Klíčová slova: Aristoxenos z Tarentu, antická hudební teorie, Elementa Harmonica, metodologie vědy, dějiny vědy, pýthagorejská tradice, peripatos, melodie, elementa
|
|
|
Modularita jako vlastnost mediální sémiotiky a dalších metod
Podzimek, Jan ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Věra (oponent) ; Ducháček, Milan (oponent)
Tato dizertační práce zkoumá specifika mediální sémiotiky coby metody analýzy mediálních obsahů. Základním zkoumaným materiálem jsou mediálněsémiotické studie, sekundárním i studie z jiných aplikovaných sémiotik a metodické publikace z oboru. Použitou metodou je analýza diskurzu, provedená na všech úrovních od mikrostruktur po makrostruktury, konkrétně na rovinách jazyka, intertextuality, narativity, diskuzí, diskurzivních modelů a diskurzů. Zohledňovány byly i interdiskurzivní vztahy mediální sémiotiky k mediálním studiím, k teoretické sémiotice a k dalším souvisejícím oborům, stejně jako otázka, zda při přebírání konceptů z uvedených oblastí do oblasti mediální sémiotiky dochází k nějakým transformacím těchto konceptů a jak tyto transformace souvisejí s povahou daných diskurzů. Hlavním přínosem této dizertační práce je představení principu modularity. Jedná se o specifický způsob zapojování analytických funkcí do analytického aparátu, který se vyskytuje ve všech zkoumaných mediálněsémiotických studiích, ale také ve studiích, které spadají do dalších aplikovaných sémiotik (filmová sémiotika, antropologická sémiotika, sémiotika práva) a do analýzy diskurzu. Modularita je samostatný princip, který ve výše uvedených metodách musí být vždy nutně přítomný. Přesto se jedná o princip, který není vůbec...
|
|
|
Friedrich August von Hayek a otázka evoluce liberálních pravidel
Doleček, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Profant, Martin (oponent) ; Hříbek, Tomáš (oponent)
Tématem předkládané práce je vztah politické a morální filosofie k epistemologické a metodologické pozici v rámci díla Friedricha Augusta von Hayeka. Cílem práce je v obecné rovině obhájit tvrzení, že Hayekova filosofie je aplikací epistemologických a metodologických pozic do morální a politické filosofie, a že tato aplikace je výkladově implementována kontinuálním vymezováním základních teoretických pozic vůči filosofické tradici. Toto obecné tvrzení je v práci rozpracováno v rámci několika perspektiv. První perspektiva staví do popředí pojem poznání, a to jak ve smyslu určitého pojetí racionality, tj. povahy rozumu a lidského myšlení, tak ve smyslu vymezení povahy a limitů vědeckého poznávání. Ta druhá sleduje vývoj Hayekova myšlení, přičemž výkladově poukazuje na ty aspekty jeho filosofie, které jsou rozpracováním tezí jeho myšlenkových souputníků v rámci Rakouské ekonomické školy či klasické sociologie. Tato perspektiva zároveň ukáže, že v určité fázi svého myšlení se těmto svým předchůdcům Hayek významným způsobem vzdaluje, zejména v rámci uchopení individualismu. Třetí perspektiva ukazuje hlubší kořeny některých Hayekových pozic v rámci novověké filosofie, přičemž na základě kritiky konstruktivistického racionalismu lze jeho dílo uchopit jako navazující na klíčové koncepty Davida Huma. Hayek...
|
|
|
Do Consumers Really Follow a Rule of Thumb? Three Thousand Estimates from 130 Studies Say “Probably Not”
Havránek, Tomáš ; Sokolova, Anna
V tomto článku ukazujeme, že nadbytečnou citlivost spotřeby domácností reportovanou ve studiích používajících Eulerovu rovnici lze vysvětlit třemi faktory: používáním agregovaných dat, publikační selektivitou a likviditními omezeními. Jsou-li použita disagregovaná data, publikační selektivita je ošetřena a analyzované domácnosti netrpí likviditními omezeními, literatura jako celek nenaznačuje žádnou evidenci pro nadbytečnou citlivost spotřeby. Naše výsledky tedy implikují jen omezenou roli konceptu tzv. „rule-of-thumb“ spotřebitelů. Tato zjištění platí, i když bereme v úvahu 45 dodatečných proměnných, které reflektují použité metody, a aplikujeme Bayesovské modelové průměrování jako nástroj k adresování modelové nejistoty. Odhady nadbytečné citlivosti jsou též systematicky ovlivněné stupněm zjednodušení Eulerovy rovnice, předpoklady ohledně oddělitelnosti spotřeby od volného času a definicí spotřeby.
Plný text:  PDF
|
|
|
Theory of spontaneous order in social and natural sciences
Beník, Miroslav ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Vaverka, Tomáš (oponent)
Teorie spontánního řádu je v současnosti uspořádaný soubor poznatků aplikovatelný v biologii, kognitivních vědách, přes sociologii, psychologii, právo až po ekonomii. Tento multidisciplinární přesah teorie spontánního řádu zasluhuje, aby byla prozkoumána geneze jejích fundamentálních myšlenek a tvrzení. Cílem práce je objasnit formování teorie spontánního řádu ve společenských vědách a její recepci ve vědách přírodních, jakož i pozdější vzájemný vztah společenskovědního a přírodovědního zkoumání procesů samoorganizace.
|
host ::
RSS.